180Zhruba čtyřicetiletá, svou přirozeností a nadhledem sympatická Aneta časem dospěje k názoru, že život rozvodem nekončí. Za účelem seznámení se proto odhodlá využít novodobou podobu jednoho z nejstarších řemesel – dohazovačství; sama pak třídí adepty a setkává se s případnými muži pro život. Skutečnost leckdy předčí fantazii. Autorka knihy uchopila skutečné zážitky, nepřesolila je, nepřepepřila, zachovala jejich syrovost a připravila k podávání tak, že každé sousto vzbuzuje chuť na sousto další. Žena, která ještě nečetla Štěstí.cz, o hodně přišla. Jednak se nepobavila a nezvedla si spolu s hlavní hrdinkou Anetou sebevědomí, a jednak nezískala algoritmus na životní situaci, která ji může potkat již zítra.

O autorce

Valerie Freiová, to jsou Střední Čechy, venku 15°C, polojasno. Středně sjetá letní pneumatika v polovině prosince. Freddie Mercury se jí pořád dobře poslouchá, Offspring šlapou, Kraussbery jsou veselí. Hegerku si pustí před spaním. Biosalát sice dobře vypadá, ale za roštěnku a tatarák ho nevymění.

O chlapech říká, že jsou si dost podobní, jedni se spouštějí do propastí a druzí se snaží vyšplhat na vrchol osmitisícovek. Pak je třetí skupina těch, kterým Valerie zvyšuje systolický krevní tlak na 200 mm Hg, jen když slyší její jméno.

A její lék na depresi? Zkus něco dělat. Třeba natři plot, umyj okna nebo napiš sloupek na svůj blog. Džíny, triko, kraťasy, barva na vlasy. A šminkovací pastelky. Bez těch nevychází, vždyť Halloween je jednou za rok. A děti, ty jsou bezva. Nabíjejí energií a inspirují. Vybírá si výhradně zlatou střední cestu. A dodává: „Ono se po ní občas fakt nedá projít...“

Úryvek z maturitní práce Lukáše Skokana na téma „Charakterizuj osobu současného spisovatele“ 18. 5. 2011

Úryvek z knihy

... „Kdys byla v posteli s někym, kdo vypadal tak dobře jako já?“ zeptá se bez okolků. Sebevědomí mu tedy nechybí.

„Manželskej sex je možná hezkej stereotyp, to mileneckej se vyvíjí – je pokaždý jinej, divokej i drsnej,“ připravuje mě nenápadně na to, co přijde.

Náruživě líbá mé roztoužené tělo. Objevuje každou nedokonalost a pihy líbá jednu za druhou. Ztrácím zábrany a jdu mu naproti. Dvě spletená těla pulzují v divokém rytmu. Večer má spád a nic pro nás není tabu. Pro jistotu trvám na kondomu a hbitě pro jeden zalovím v krabičce s jahodou. ...

Předmluva

Skutečnost leckdy předčí fantazii. Autorka knihy uchopila skutečné zážitky, nepřesolila je, nepřepepřila, zachovala jejich syrovost a připravila k podávání tak, že každé sousto vzbuzuje chuť na sousto další. Leč opusťme kuchařský slovník. Zhruba čtyřicetiletá, svou přirozeností a nadhledem sympatická Aneta časem dospěje k názoru, že život rozvodem nekončí. Za účelem seznámení se proto odhodlá využít novodobou podobu jednoho z nejstarších řemesel – dohazovačství; sama pak třídí adepty a setkává se s případnými muži pro život.

Domnívám se, že předkládaná mozaika leckdy vskutku bizarních zážitků a pocitů v mnoha ženách vyvolá – jak v jednotlivostech, tak v celku – pocity jim známé, a tedy i značnou míru porozumění.

Jako muž bych ovšem Anetino putování po typech mužských povah (místy až panoptikálních, leč bohužel autentických) zařadil do doporučené literatury pro muže, kteří nevylučují, že by se před svou ženou pro život nechtěli soustavněji znemožňovat v hovoru, při korespondenci, u jídla, v posteli a vlastně vůbec. Ba naopak.

Dlužno poznamenat, že kniha postrádá známky vykalkulovanosti a podbízivosti, plytké melancholie či sebelítosti, zatímco jí nechybí živost, smysl pro zachycení zásadních detailů, přiměřená dávka vtipu a zřejmě i – mohu-li to posoudit – ženská otevřenost a upřímnost.

PhDr. Pavel Machač, Ph.D.

Slovo autorky

Příběh Anety je autentický, ve skutečnosti má tato dáma jen jiné jméno. Potkáváte ji na ulici, možná bydlí ve vedlejším domě, může být Vaší přítelkyní, sousedkou, možná vyučuje ve škole, do které chodí Vaše děti.

Také muži, i když jsou opravdoví, mají v knize smyšlená jména. Prosím, nepodezřívejte toho svého, že zrovna on byl s Anetou, a zkuste mu víc důvěřovat. Nemračte se na kamarády a známé, nepouštějte se do hádek s muži v příbuzenstvu, nepátrejte a nic nezkoumejte. Podobnost mých hrdinů s Vaším originálem může být čistě náhodná.

Touto cestou se chci omluvit všem mužům, kterým jsem tak trochu „zavařila“ zveřejněním jejich teď už ohraných esemesek a zpráv. No tak, pánové, nemračte se, rozšiřte si obzory, nastudujte nové citáty, přeformulujte a slohově vybruste zprávy, které jednoduše vyměníte za ty staré. My ženy za tu trochu práce přeci stojíme.

Štěstí v hledání a nacházení Vám přeje Vaše Valerie.