Za vodou je jakoby nová verze profesního románu, či spíše
novely. Na rozdíl od Arthura Haileyho dal autor před dramatickým dějem přednost
poloze komediální, čímž se dostává spíše do společnosti Jirotky či Švandrlíka.
Jeho příběh o zážitcích mladého ekonoma po příchodu do podivného
společenskovědného výzkumného ústavu nepostrádá humor, ironii ani kritický
pošklebek. Nutno však dodat, že pitvorný svět více či méně předstíraného
sociálního inženýrství pod ochrannými perutěmi tuzemských i evropských
institucí podává vkusně, shovívavě a bez hysterie profesionálních tepačů
nešvarů. A že se v dané problematice vyzná, o tom není pochyb.

Jan Velíšek

Můžeme s trochou obav, ale bez opravdového nebezpečí
nazdvihnout pokličku nad kotlíkem, v němž se ve výzkumném ústavu pyšnícím
se libozvučnou zkratkou SVSPSSK, vaří lektvary moderních věd
o společnosti. Podobné recepty tajuplného čarodějnictví se dennodenně
užívají v mnoha dalších dobrodějných Ústavech, kde se peníze daňových
poplatníků posbírané v zasutých komůrkách centrálních úřadů proměňují
v jakési převrácené transmutaci v ledacos.

autor

Svatopluk Ondra během svého pestrého pracovního života
prošel různými soukromými firmami, kde pochytil znalosti o podvojném
účetnictví, zdravotním a sociálním pojištění zaměstnanců, dodacích
podmínkách Incoterms a o otvírání bankovního akreditivu. Zajímavé
zkušenosti získal rovněž díky působení v několika dobrodějných ústavech,
obecně prospěšných či všeobecně škodlivých organizacích. Tam se naučil
spolehlivě rozeznávat tlačítka na telefonním přístroji, zapínat a vypínat
jednodušší elektrická zařízení, oboustranně kopírovat závěrečné zprávy,
stěhovat nábytek a brouzdat na internetu. Dva či tři semestry autor také
vyučoval na univerzitě. V posledních letech se živí jako překladatel
z němčiny a angličtiny na volné noze.