CD Johann Heindrich SCHMELZER (1620/23-1680)

Autor: Johann Heindrich SCHMELZER
Cena:
169,00Kč

Bez daně: 139,67Kč
Množství: - +
   - NEBO -   

Musica Florea

dirigent Marek Štryncl

ZPĚVÁCI
soprán: Anna Hlavenková (9)
tenor: Martin Prokeš (13)
bas: Michael Pospíšil (3)

ORCHESTR
zobcové flétny: Marek Špelina (5-7), Julie Sukupová (5-7)
fagot: Juraj Korec (2,8,9,11)
klariny: Jaroslav Rouček (1,3,9,14), Karel Mňuk (1,14)
altový pozoun: Stanislav Penk (1,14)
tenorový pozoun: Pavel Čermák (1,11,14)
basový pozoun: Bohuslav Rattay (1,14)
housle: Dagmar Valentová-Prokešová (1,2,4-12,14), Simona Pešková (1,4-7,9,10,13,14), Jiřina Doubravská (1,4,8,10,13)
viola: Lýdie Cillerová (1,8-10,13,14)
viola da gamba: Petr Wagner (1,8,9,12)
violoncello: Pavel Řezáč (1,3-7,10,12-14)
kontrabas: Jan Doskočil (1,8-10,13,14)
teorba: Přemysl Vacek (1-14)
cembalo: Marek Štryncl (5-8,10)
varhanní pozitiv: Marek Štryncl (1-4,9,11-14)

HUDEBNÍ NÁSTROJE
zobcové flétny
Peter Kobliczek, 1995 (podle Ganassi)
Peter Kobliczek, 1996 (podle Ganassi)
fagot
Moeck (podle německého vzoru z 18. stol.)
klariny
A. Egger, 1990 (podle J.L.Ehe, 1726)
A. Egger, 1991 (podle J.L.Ehe, 1726)
pozouny
Vladimr Roškot, 1992 (podle vzor ze 17.stol.)
housle
anonym, Čechy, pol. 18.stol.
Georg Hops, 1743
anonym, Německo, 2.pol. 18.stol.
viola
anonym, Čechy, 18.stol.
viola da gamba
Norman Myall, 1995 (podle Colichon, 1691)
violoncello
Vladimír Skubenko, 1995 (podle Stradivari)
kontrabas
anonym, Čechy, 18.stol.
teorba
Jiří Čepelák, 1995 (podle Martin Hartz, 1665)
cembalo
František Vyhnálek, 1993 (podle Eisenach, 1715)
varhanní pozitiv
Daniel Přib, 1993 (podle vzoru z 18.stol.)

ladění - a = 415 Hz (středotón)

Na svém kontě má Schmelzer řadu prvenství: byl prvním neitalským dvorním kapelníkem ve Vídni, nejvěhlasnějším houslistou své doby, zakladatelem tzv. jihoněmecké houslové školy, která dosavadní literaturu pro tento nástroj obohatila o vypsané užívání akordické hry, o užívání tzv. "scordatury", tedy jiného, zvláštního ladění houslí, nutného pro dosažení určitých efektů v akordické hře. Bravurně technicky stylizoval jednotlivé instrumentální party a zde mu jistě pomáhala vlastní polyinstrumentalistická zkušenost. Ve svých dvorských tancích zpracovával (tak trochu "folkloristicky") rázovité lidové tance, které dvoru zněly exoticky; zdokonalil formu programní sonáty, atd. atd. Téměř nikdo nezná jeho krásné mše, moteta a vánoční kantáty, vlastně "pastorely", jak je známe z české hudby 18. a 19. století.

Vzorná stylizace jednotlivých, často krajně náročných partů, melodická vynalézavost, logičnost, efektnost, to vše jistě způsobilo, že se tato hudba hojně opisovala a hrála. V Kroměříži se řada Schmelzerových skladeb dochovala dvakrát i třikrát, zřejmě spojením několika různých původních sbírek v jeden celek. Tak například SONATA à 5 se zachovala dvakrát (byla omylem vydána a natočena jako skladba Pavla Vejvanovského).

Napsat recenzi


Vaše jméno a příjmení:


Vaše recenze: Poznámka: HTML tagy nebudou převedeny!

Hodnocení: Nejhorší           Nejlepší

Opište prosím kód z obrázku do pole níže: