POVÍDKY KE KÁVĚ IV. aneb Jak přežít dětství

Dostupnost cca od 1.12.2018, předobjednávky možné ihned.

Hana Hrabáková v předchozích třech letech úspěšně publikovala již tři díly cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul aktuální povídkové knihy „Jak přežít dětství“ jasně napovídá, okolo čeho se její humorné texty tematicky točí. A nutno dodat, že vzpomínky na dětství „za socialismu“ nejsou rozhodně tím jediným tématem. Povídky opět často zabrousí do zákoutí rodinného života, romantizující a humorný pohled na období dospívání – ať už se odehrávalo v jakémkoli režimu, nechybí svět domácích mazlíčků, i vzpomínky na to, jaký byl svět „kdysi“. Hana Hrabáková dobře ví, o čem píše. Vždyť jen literárně vypointovala to, co čtenářky a čtenáři také zažívají a co jim život někdy nelítostně servíruje. Nikdy ale nechybí nadhled a jiskřivý humor.

Ukázka:

Když naši v sedmdesátých letech koupili chatu na Nežárce, trávili jsme tam všechny víkendy a prázdniny. Tříletý věkový rozdíl mezi mnou a mou sestrou Bohunkou se stával neúnosný, a tak jsme si s sebou vozily kamarádky.

Jednou s námi jela Bohunčina kamarádka Eva, obě už chodily na gympl a naši jim dovolili jít do sousední vesnice na odpolední taneční zábavu, která se konala na fotbalovém hřišti. Já jsem si vyfňukala, že můžu jít s nimi. Nechtěly mě, ale co se mnou, že?

Holky se zmítaly v rytmu tance s místními mládenci, já seděla na klandru a styděla jsem se. Nakonec jsem se odvážila mezi ně a tehdy vzniklo velké přátelství mezi místními chlapci a námi děvčaty z chaty dole u řeky. My byly městské holky od Prahy, oni kluci z jihočeských statků...

HANA HRABÁKOVÁ se narodila 23. 1. 1962 v Berouně, otec veterinář, matka účetní. Dětství strávila v Popovicích a na Křižatkách. V Berouně nastoupila do 2. ZDŠ, vystudovala gymnázium a pedagogickou nástavbu. Prošla několika zaměstnáními. Zprvu pracovala jako učitelka v mateřské škole, pět let pak učila ve Zvláštní a pomocné škole v Králově Dvoře, dále působila jako sociální pracovnice v Českém Červeném kříži, kde se podílela na vzniku Azylového domu Berounka, několik let pracovala jako zástupkyně ředitelky Klubíčka, spoluzakládala a vedla stacionář pro postižené klienty. Dvacet let pořádala ozdravné zájezdy u moře pro děti z berounské kotliny. Nakonec se vrátila do školství. Nyní působí jako ředitelka mateřské školy. Dvaatřicet let žije se svým manželem na Černém vršku. Mají jednatřicetiletého syna Jiřího. Hana Hrabáková svoje povídky publikovala s úspěchem časopisecky a v roce 2015 literárně debutovala titulem Povídky ke kávě / Jak přežít třicet let s jedním chlapem (a s jednou tchýní), který se setkal s nebývalým čtenářským ohlasem a autorce otevřel cestu k pokračování této povídkové řady.

Napsat recenzi