Každý bojoval na opačné straně Evropy. První, z moravské vesničky, na francouzské frontě v roce 1940 a následně strávil dlouhá léta v zajateckém táboře.
Každý bojoval na opačné straně Evropy. První, z moravské vesničky, na francouzské frontě v roce 1940 a následně strávil dlouhá léta v zajateckém táboře; druhý, z Podkarpatské Rusi, přes nucenou službu v maďarské armádě prošel frontu jako příslušník 1. československého armádního sboru v SSSR. Dva silné příběhy, které se protnuly po válce, ukazují válečné dění bez příkras. Popisované události jsou autentické a byly zpracovány na základě deníků, úředních údajů a vzpomínek hlavních postav a jejich příbuzných. Příběh popisuje dramatické a drastické události tak, jak je válka z pohledu účastníků přinášela…
Detail
Výrobce
Machart s.r.o.
Formát
148 x 210 mm
Rozsah
224 vnitřních stran
Obálka
pevná vazba
Vazba
šitá
ISBN
978-80-7656-020-8
Datum vydání
10/2021
Pořadí vydání
Publikace byla vydána jako 242. v pořadí nakladatelství Machart.
Listování u této knihy není k dispozici
Petr Gruber
Petr Gruber je autorem již druhé knihy s válečnou tématikou. Zatímco v první úspěšné knize „Voják Říše a svědomí“ se zabýval osudem vojáka z Protektorátu ve službě ve Wehrmachtu, aktuálním titulu popisuje službu čs. vojáků ve francouzské armádě na počátku války s následným pobytem v zajateckém táboře a službu v československém vojsku v rámci Rudé armády. Nevyhýbá se skutečnostem, které vedly k porážkám i k vítězstvím. Ukazuje, jaká byla role obyčejného vojáka ve světovém konfliktu a jaké bylo utrpení vojáků i civilistů.
Jedinečný povídkový soubor Rudyarda Kiplinga, kterého u nás proslavila především jeho Kniha džunglí, otevírá před čtenářem tajemný svět zednářského prostředí, jehož byl Kipling po celý dospělý život součástí...
Zhruba čtyřicetiletá, svou přirozeností a nadhledem sympatická Aneta časem dospěje k názoru, že život rozvodem nekončí. Za účelem seznámení se proto odhodlá využít novodobou podobu jednoho z nejstarších řemesel – dohazovačství; sama pak třídí adepty a set
„Dva chlapci, kteří pouštěli do světa své duhové fantazie“ – tak charakterizovali sami sebe s časovým odstupem autoři próz vycházejících v letech 1907–12 po různých časopisech, když je v přísném výběru vydali v knize Krakonošova zahrada (1918).
Když jsem se rozhodl napsat příběh o sečtělém školákovi Pihounovi z berounského předměstí, bylo mým záměrem, aby se románový hrdina, ač fiktivní postava, pohyboval v autentickém prostředí, obklopen autentickými, v té době žijícími lidmi. Jeviště, na které
Kniha se pokouší vystihnout složité a často velmi bolestné vztahy Rusů a Čechů - Rusů v Čechách a Čechů v Rusku - na pozadí historických událostí minulého století, které vztahy obou národů formovaly a poznamenaly.