• -50 Kč

Povídky zednářské lóže

249 Kč
199 Kč Ušetříte 50 Kč
vč. DPH

Jedinečný povídkový soubor Rudyarda Kiplinga, kterého u nás proslavila především jeho Kniha džunglí, otevírá před čtenářem tajemný svět zednářského prostředí, jehož byl Kipling po celý dospělý život součástí...

Množství
Skladem

Jedinečný povídkový soubor Rudyarda Kiplinga, kterého u nás proslavila především jeho Kniha džunglí, otevírá před čtenářem tajemný svět zednářského prostředí, jehož byl Kipling po celý dospělý život součástí... Ve svých povídkách inspirovaných prostředím a hodnotami svobodného zednářství se autor obrací k filosofickým tématům, zabíhá do prostředí literárních reminiscencí, odkrývá svět tajemna a spirituality, obrací se k tématu smrti a lidské konečnosti – a to zejména v povídkách časově zasazených do první světové války. Zvláště toto téma je Kiplingovi niterně blízké a autor se jeho prostřednictvím vyrovnává i s vlastní bolestnou ztrátou, se smrtí svého syna, který v mladém věku zahynul na bojišti světové války.

Kniha vychází v českém vydání teprve podruhé, a to po více než pětaosmdesáti letech. Původní překlad jazykově upravil Jan Velíšek a knihu nově doplnil ilustracemi Kameel Machart.

Detail

Výrobce
Machart s. r. o.
Formát
130 x 190 mm
Rozsah
256 vnitřních stran
Vazba
pevná vazba
ISBN
978-80-87938-07-2
Datum vydání
11/2014
Pořadí vydání
Publikace byla vydána jako 129. v pořadí nakladatelství Machart.
Listování u této knihy není k dispozici
Kameel Machart

Kameel Machart

Po absolvování berounského gymnázia nastoupil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, do ateliéru filmové a televizní grafi ky pod vedením Miloslava Jágra a doc. Jiřího Barty. Již při studiu na vysoké škole se věnoval vydavatelské činnosti (byl spoluzakladatelem regionálních novin) a užité grafice. Krátce učil estetiku a dějiny výtvarné kultury na soukromé střední škole. S manželkou – výtvarnicí Andreou Borovskou – stál u zrodu rodinného grafického studia a reklamní agentury, jejíž záběr později rozšířil o nakladatelskou činnost. Jeho nakladatelství realizovalo řadu nejen regionálně zaměřených publikací, ale i řadu titulů zaměřených na dětského čtenáře či příznivce historie. Věnuje se též knižní ilustraci, a to nejen u titulů z vlastního nakladatelství, ale ilustruje i publikace jiných nakladatelů, zejména učebnice a knihy pro děti. Pravidelně se účastní regionálních skupinových výstav, vystavoval také samostatně v Berouně i v Praze. V letech 2012 a 2013 realizoval projekt Street gallery, v němž na plakátovacích plochách představoval práci místních výtvarníků.

Detail autora

Rudyard Kipling

Rudyard Kipling

Joseph Rudyard Kipling se narodil v indické Bombaji 30. prosince 1865 v rodině Johna Lockwooda Kiplinga a Alice MacDonald Kiplingové.

Psal se rok 1885. Británie stále vládla světu – na moři i na souši. Svobodné zednářství bylo na rozkvětu, a to nejen na starém kontinentu, ale i tam, kam koloniální velmoc přenášela svůj civilizační vliv. Lóže Hope and Perseverance, No. 782 v indickém Lahore (hlavní město státu Paňdžáb, v dnešním Pákistánu) hledala zrovna tajemníka, když se ve městě objevil nový obyvatel – mladý muž, dosud ne plnoletý, který se po studiích v Anglii vracel do země, kde se narodil. Zaměstnán byl nyní jako asistent editora provinčního plátku. Jeho otec byl svobodný zednář, tvůrčí muž a kurátor zdejšího muzea; na setkání bratří prohlásil o svém synovi, že by byl nesmírně vhodným kandidátem na uvolněnou funkci v lóži. A tak se – díky výjimce kvůli věku – stal Rudyard Kipling ve dvaceti letech a šesti měsících svobodným zednářem.

Zednářský život i vztahy v lóži znatelně ovlivnily jeho osobnostní vývoj i budoucí literární tvorbu. Kiplingův autorský věhlas postupně rostl a stal se ceněným vypravěčem.

Rudyard Kipling se sice narodil v Indii, ale jako pětiletý byl rodiči poslán do Anglie, kde strávil pět poměrně nešťastných let u pěstounské rodiny. Vstoupil na United Services College v North Devonu a teprve po ukončení studia se vrací zpět do Indie, aby se stal členem redakce Civil and Military Gazette v Lahore. A tak počal znovu objevovat zemi, v které se narodil, mystickou atmosféru tohoto barevného světa, bazary, tržiště, čajovny a krčmy – a především rozmanité druhy lidských charakterů, které toto prostředí plné exotických vůni zaplňovaly a oživovaly. To vše vstřebával budoucí literát a zednářský elév.

Právě svobodné zednářství bylo tím, co mladého Kiplinga vtahovalo hlouběji pod povrch zdejšího lidského mumraje. Byl fascinován mysteriózním zednářským poutem, které překračovalo bariéry společenských tříd, náboženských a kastovních pravidel. Bylo to jediné prostředí v tradičně kastovní zemi, v kterém se bez předsudků mohli na základě rovnosti setkávat přívrženci různých náboženství.

Později Kipling v dopise pro londýnské Times (28. března 1935) píše: „Do lóže mne uvedl vyznavač Brahma Samaj, pasován jsem byl muslimem a povýšen Angličanem. Strážcem naší lóže byl indický Žid. Naše setkání se samozřejmě odehrávala v duchu rovnosti a vzájemné tolerance. Jedinou růzností bylo, že někteří z bratrů při našich společných tabulích z důvodu kastovních pravidel nemohli pojídat nerituálně připravený pokrm a seděli často nad prázdnými talíři...“

Pobyt v Indii ukončil Kipling v roce 1889, vrací se na starý kontinent a trvalé literární zázemí nachází v Anglii. V letech 1892 – 1896 se přestěhoval do amerického Vermontu, odkud pocházela rodina jeho ženy. V roce 1907 se stává prvním britským spisovatelem, který získává Nobelovu cenu za literaturu.

Úspěch a veřejné uznání provázely druhou polovinu jeho života stejně jako osobní tragédie: jeho prvorozená dcera zemřela na zápal plic v  šesti letech a jeho jediný syn padl v bitvě u Loosu v Belgii v září 1915, pouhých šest týdnů po svých osmnáctých narozeninách...

Kipling vstoupil do „vznešeného stavu mistrovského“ v lóži v Lahore a afiliován byl do Craft Lodge v Allahabádu (stát Bengálsko). Později, už v Anglii, byl přijat za čestného člena Motherland Lodge, No. 3861 v Londýně. Byl také členem Authors Lodge, No. 3456 a zakládajícím členem lóže Builders of the Silent Cities, No. 4948, která byla v úzkém spojení s Královskou komisí pro válečné hroby a byla takto pojmenována právě na Kiplingův návrh. K dalšímu posílení zednářských vazeb došlo, když se Kipling stal laureátem slavné Canougate Kilvinning, No. 2 v Edinburghu. Přijal také nabídku na spolupráci s Philalethes Society, organizací zednářských spisovatelů zformovanou ve Spojených státech v roce 1928.

Znatelný odraz Kiplingova zaujetí svobodným zednářstvím můžeme vysledovat především v básních, z kterých „The Mother Lodge“ (Mateřská lóže) a „Banquet Night“ (Noční Hodokvas) jsou důvěrně zednářské. Jsou to i příběhy se zednářským pozadím, jako „The Man Who Would Be King“ (Muž, který se chtěl stát králem), „Kim“, „In the Interests of the Brethren“ (Bratři) či „The Janeites“ (Janeovci) a ostatní. Pozorný čtenář pak objevuje zednářské narážky častěji tam, kde je nejméně očekává. Sir George MacMunn napsal: „Kipling používá zednářství stejně jako Písmo svaté: pro krásu jeho příběhu, pro sílu jeho odkazu a pro hloubku a důstojnost jeho jazyka“.

Zdá se, že některé vlastnosti, které zednářství vyžaduje, byly ukryty už v samotném Kiplingově naturelu - myšlenka tajného spojenectví, smysl pro komunitu a řád, ctění šlechetných zásad mezi muži, kteří přísahají věrnost společnému cíli. Ale je tu i motiv lidské smrtelnosti a smíření se s koncem. Snad i s pomocí svobodného zednářství se Kipling snažil vyrovnat se svou životní ztrátou – se smrtí milovaného syna. I tento motiv je v Kiplingových povídkách silně přítomen. Číst Kiplinga zednářskýma očima a se znalostí skrytých odkazů je úžasně silný zážitek.

Detail autora

16 další produkty ve stejné kategorii: