Dramatický příběh z křivoklátských lesů z dob, kdy ještě nebyly takové, jaké je známe dnes...
Dramatický příběh z křivoklátských lesů z dob, kdy ještě nebyly takové, jaké je známe dnes...
Dramatická sonda do křivoklátského venkova druhé poloviny 19. století. Románově zpracovaná kniha letmo navazuje na části úspěšné autorovy fotoknihy „Křivoklátsko – cesta do duše krajiny“. Je inspirována jak skutečnými střety mezi pytláky a lesním personálem, tak životem uhlířů a proměnou venkovské společnosti v době před velkou hospodářskou krizí v roce 1873. Syrově zachycený děj, vzdávající hold zapomenutým časům a řemeslům, se z velké části drží faktických historických souvislostí. Zavádí čtenáře do lesů v okolí Karlovy Vsi, Broum, Nového Jáchymova, Roztok, Křivoklátu, Skryjí nebo na hrad Týřov a skalnaté svahy nad Úpořským údolím. Některé lokace zůstaly dodnes téměř stejné, jiné v tehdejší podobě zanikly, ale příběh je nechává znovu oživnout.
Druhá polovina 19. století. Křivoklátské lesy. Nebo spíš to, co z nich zbylo… Z milířů na mýtinách pomalu stoupá dým a halí člověkem poznamenanou krajinu. Stromy, které padly na dřevěné uhlí do vysokých pecí, změnily se v chléb na stoly rodin, které sem přišly žít a dřevo zpracovávat.
Nebyli ale všichni tací – pracovití lidé s rukama udřenýma lesním řemeslem – uhlíři, drvoštěpové. Každý sem nepřišel jenom pro pár zlatých. Nebezpečná vášeň lovit, hlava plná vzdoru a pocit, že není co ztratit – i tací byli. A takovým se měl každý raději vyhnout…
Do zdejšího kraje, do nově založené uhlířské osady Karlova Ves, po smrti své ženy přichází za prací i František Kos se synem Antonínem a matkou Alžbětou. František se v sobě znovu snaží najít muže, jakým byl, a vědomě se ničí těžkou prací u milířů a v železárnách. Antonín po svobodomyslných studentských letech v Rakovníku zjišťuje, jak rychle si musí najednou vybrat, kým se má stát.
Nikdo z nich ale netuší, jak se mohou osudy náhodných lidí zde, mezi dubovými háji, mýtinami a skalnatými svahy, střetnout a vyústit v neštěstí, na které by nikdo nepomyslel. Především Antonín Kos se bude muset později rozhodnout, jestli zůstat neprůbojným chlapcem, nebo dospět, najít odhodlání, víru v sebe sama a vykročit nalézt spravedlnost.
Někdy dávno strojař, v posledních letech na volné noze. Životní otočka mu umožnila naplno se věnovat různorodé tvorbě, především psaní a produkci hudby. Věří, že se tím vrátil ke své podstatě a cítí za kreativní svobodu nepopsatelný vděk. Má touhu sdělovat, vyprávět. Rád vzpomíná na léta zrání v rodišti na okraji centrálních křivoklátských lesů. Na dobu, kdy prozkoumával rokle za vsí i vzdálená polesí a s kamarády stavěl bunkry v korunách stromů. Svůj vztah k místní krajině a přírodě obecně poprvé vyjádřil ve své knižní prvotině „Křivoklátsko – cesta do duše krajiny“, ale motivy Křivoklátska se objevily i na nosičích s jeho elektronickou hudbou, které vyšly u zámořských hudebních vydavatelství. Ctí přístup, že myšlenku by měl následovat čin. A proto nevylučuje ani další tvorbu vztaženou k rodnému kraji a širšímu okolí, ať už bude v knižní, hudební nebo jiné podobě.
Detail autora
Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již sedm dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série.
„Dva chlapci, kteří pouštěli do světa své duhové fantazie“ – tak charakterizovali sami sebe s časovým odstupem autoři próz vycházejících v letech 1907–12 po různých časopisech, když je v přísném výběru vydali v knize Krakonošova zahrada (1918).
Druhá část románu podle skutečných událostí o zakladatelích slavného podniku na obráběcí stroje v Žebráce volně navazuje na děj předchozí knihy.
Zhruba čtyřicetiletá, svou přirozeností a nadhledem sympatická Aneta časem dospěje k názoru, že život rozvodem nekončí. Za účelem seznámení se proto odhodlá využít novodobou podobu jednoho z nejstarších řemesel – dohazovačství; sama pak třídí adepty a set
Klasické dílo patřící do první desítky kánonu českých literárních děl. 34 barevných ilustrací akademické malířky Kateřiny Bittmanové.
Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již čtyři díly cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série.
Hana Hrabáková v předchozích dvou letech úspěšně publikovala již dva díly cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série.
Jedinečný povídkový soubor Rudyarda Kiplinga, kterého u nás proslavila především jeho Kniha džunglí, otevírá před čtenářem tajemný svět zednářského prostředí, jehož byl Kipling po celý dospělý život součástí...
Dvanáct hořkosladkých příběhů, které spojuje téma svobodného zednářství, autorovi bytostně blízké.
Rudolf Kopecký pracoval na svých pamětech nazvaných „Vzpomínky starého novináře“ od počátku 60. let až do své smrti.
Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již osm dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série.
Čtivě napsaná novela ze současnosti a nedávné minulosti. Kdo z vás se v postavách příběhu pozná?
Delší i krátké povídky plné humoru i napětí, kuriozit i sebeironie, epistolární prózy, prózy žánrově jen obtížně zařaditelné, ale i pár fejetonů – to vše najdete v nové knížce Jana Velíška.
Humorný povídkový román o strážcích zákona z pera autora, který velmi dobře ví, o čem píše…
Čeština
English GB