Písmo – cesta k zápisu myšlenek a informací

Dostává se nám do ruky zajímavá publikace od autora Vojtěcha Merunky o vývoji prostředku k uchování či a předávání skutečností, které je třeba zaznamenat, udržet v paměti či v jakési pozornosti tak, aby zůstaly nezměněny třeba novým informačním či vládnoucím prostředím či jinými náhledy. Někdy si neuvědomujeme, jak důležitý prostředek to je při sdělování našich věčných plánů a myšlenek jak onomu nadsmyslovému světu, či záznamu naší slávy, slavných bitev, či jen správy majetku či financí. Naše sdělení zahrnují popis nálad, situací, názorů až k naprosto současnému mediálnímu prostoru, kdy bez písma bychom nebyli schopni ovlivňovat či ovládat náš svět. Proto vidíme, že písmo je velmi důležitý fenomén lidského života, bez něhož by nám nic pořádně nefungovalo.

Kniha Vojtěcha Merunky vypráví, že potřeba sdělovat či zaznamenat záležitosti našeho života je stará jak lidstvo samo, a ukáže, jak se k písmu postavili v jednotlivých částech světa. Jak událost či důležitou okolnost uložit postupně v nějakém obrázkovém sdělení či piktogramu nebo různými znaky, hieroglyfy, až postupně k vytvoření pravidel nějaké abecedy či zákonitostí použití jasně vymezených znaků, které by měly jednotný význam či výslovnost a hlavně, aby jim bylo jednotně porozuměno. Myslím, že nenajdeme takto ucelený pohled na vývoj záznamu našich přání, myšlenek, historie či správních údajů z jednotlivých částí světa, kde záznam vždy odpovídal vývoje kultury prostředí. Je to velmi zajímavý fenomén, jak vznikala naše písmena, jaká byla geneze textů, které píšeme u nás, v Číně, Izraeli, Gruzii či arabském světě. V knize není jen vysvětlena jen tato geneze, ale autor nás seznámí i s myšlenkami, jak který národ k písmu přistupoval. Velmi cenné jsou informace o filosofických, náboženských či historických podkladech použití písma, kdy jsou pro někoho nečitelná znamení a pro jiné čitelný záznam, ať je správně připomínán Remešský kancionál psaný cyrilicí v Praze a uctívaný ve Francii jako nečitelné „svaté“ písmo sv. Jeronýma nebo písmo třeba Chetitů, které bylo nečitelné do doby, než prof. Hrozný odhalil ony staré zákonitosti tohoto písma. V knize je také připojena velmi zajímavá kapitola, kterou už tak jednotně s písmem v jiné knize nenajdeme, a to kapitola o tajných písmech. Autor ukazuje myšlenky tvorby tajných písem, jejich ukázky, možné způsoby rozluštění až po ty, které již jsou vysoce sofistikované, až prakticky nerozluštitelné i s myšlenkami, jak je připravit. Sám autor je nadšený lingvista, je spoluautorem umělého mezislovanského jazyka s obrovskou znalostí různých jazyků i výkladu jednotlivých písemných záznamů a jejich významů. Je také autorem návrhu speciálního znakového písma po vzoru tajných písem používaných v USA s podporou našeho kulturního českého prostředí i ve spolupráci s Dokumentačním centrem českého hermetismu.

Petr Kabeš, květen 2022