Čeština
English GB
První sólové album Tomáše Suchého Záchytný bod nabízí třináct písní, které mají společný leitmotiv. Nenápadným a nepatetickým způsobem popisují bezpečný přístav, kam se vždycky můžete vrátit, bod, kterého se pevně zachytíte, místo, kde se - s Dylanem řečeno - ukryjete před bouří. Hudební produkce alba Tomáše Suchého se ujal kytarista a producent Josef Štěpánek, který svolal do studia 3bees záviděníhodnou superskupinu: klávesistu Jana Steinsdörfera (Chinaski), baskytaristu Jana Lstibůrka (Cílová skupina Tomáše Klůse) a bubeníka Martina Nováka (Druhá tráva). Na desce se podílí řada hostů, zpěvačka Marie Puttnerová (Jablkoň), perkusista Miloš Vacík (Tam Tam Batucada) či vokalisté Kateřina Chrenková, Barbora Gudasová a Lukáš Grüner. Obal vytvořila osvědčená dvojice Karel Haloun a Luděk Kubík. Autorkou fotografie na obalu desky je Lucie Suchá.
Obsah alba:
1. Lehce se odrazím
2. Ještě mě můžeš mít ráda
3. Úplní
4. Pár let
5. Jdem se stádem
6. Je všechno, jak má být
7. Jaro
8. Vracím se domů
9. Měsíc
10. Kosmonaut
11. Kufry
12. Výlet
13. Prstem po mapě
Lucie Suchá
Narodila se v Berouně v roce 1968. Vystudovala gymnázium. Nějaký čas strávila studiem medicíny (první kresby na okraji poznámek). A nakonec podruhé odmaturovala jako radiologický laborant. Malovat začala potom, co dostala od svého muže pod stromeček olejové barvy. První obraz vznikl v létě r. 1989 na chatě pod hradem Týřovem a do dnešního dne jich namalovala již přes čtyři sta. Staré okenní rámy, které jsou pro její obrazy typické začala používat po té, co jeden z obrázků jakoby namíru přesně zapadl do starého sklepního okýnka u domku manželových rodičů.
Od roku 1992 již uspořádala 49 samostatných výstav.
Vytiskla 13 litografických tisků
Obrazy v soukromých sbírkách - Německo, Holandsko, Itálie, Slovensko, Japonsko, Mexiko, USA a Česko (tam nejvíc).
Lucie dále navrhovala loutky, které vyřezával její manžel Tomáš Suchý. Malovala obrazy ke starým kramářským písním, které občas s kapelou - Apači z pavlače - zpívávala. Falešně, ale s láskou. Navrhla obaly na CD Ponožky pana Semtamťuka, Pavlína Jíšová a přátelé, Brzdaři, Pohádky z kouzelné mošny atd. Neúnavně fotografuje (několik cen časopisu Photo-life).
Je členkou fotografického klubu „Berounští fotorici“, s kterým pravidelně vystavuje. Aktivně se podílílela na činnosti Kaleidoskopického sdružení DĚTI i KMETI pořádajícího Jarní hry v Radouši a Podtýřovskou matračku na Berounce. Vychovává tři syny Mikuláše, Huberta a Jáchyma. Vede domácnost svému muži. V. r. 2010 skončila mateřskou dovolenou, půl roku byla nezaměstnaná. V té době udělala své první litografie v dílně Jiřího Lípy v Praze na Újezdě v Říční ulici. Od r. 2011 pracovala jako radiologická laborantka na mamografu v Berouně,kde jsou k vidění její litografické tisky.
V nemocnici v Berouně byly její obrazy k vidění na chodbě RDG oddělení od r. 1998 do 2007.
V roce 2011 vydala dětskou knížku MUJ!.Graficky jí pomáhal syn Mikuláš.
V r. 2011,2012,2013,2014 práce v litografické dílně ak. mal. Martina Boudy, v Říční ulici ,Praha Újezd.
Vzniklo zde 31 litografických tisků.
V r. 2015 práce v litografické dílně Tomáše Svobody v Dittrichově 13, Praha.
Vzniklo zde 8 litografických tisků ke knížce "Obrázky zpod Týřova"
Ke konci roku 2012 opustila zaměstnání na mamografii v Berouně a vrátila se do nemocnice, kde pracuje na RDG a magnetické rezonanci.
Od roku 2010 pořádá se svým mužem a Občanským sdružením Okrašlovací spolek Přátel Černého vršku masopust na Černém vršku, ve čtvrti, kde bydlí.
Od r. 2013 pořádá fotografickou výstavu " Na Vršek a z Vršku", tamtéž, kde na plotech sousedů vystavuje fotky z tohoto místa. Vernisáž je v Restauraci na Černém vršku a výstava končí otevřeným fotoateliérem a hapeningem na zahradě domu, kde žije. K vidění je pokaždé nejméně 100 fotografií z místních ulic a zahrad.
Tomáš Suchý
Pro srdce umělce neměli pochopení učitelé několika vzdělávacích institutů, které Tomáš Suchý v časech svého bouřlivého mládí navštěvoval. Z hořovického gymnázia rebel s kudrnatou hřívou dlouhou až na záda odešel ve třetím ročníku. Podobně dopadl i pokus o výuční list elektromechanika na berounském učilišti.
Maturitu nakonec získal na večerním gymnáziu v Praze. Později složil přijímačky na pedagogickou fakultu v Plzni a chystal se na kariéru učitele. Jenže. „Třetí ročníky byly asi mým prokletím. Ve třetím ročníku jsem „pajdu“ přerušil. V té době už měly Ponožky slušně našlápnuto a veškerý čas jsem věnoval jim,“ říká Tomáš Suchý. Rebelství bylo synonymem i pro začínající kapelu Ponožky. „Na přehlídce vysokoškolských hudebních souborů ZUŠ v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka 16. listopadu 1989 jsme spolu s dalšími kapelami odmítli vystoupit ve večerním programu, a to na protest proti nedostatečnému ozvučení pódia. Ještě týž večer o tom miliony diváků informovaly Televizní noviny. Plamínek revoluce byl zažehnut,“ vzpomíná Tomáš Suchý s nadsázkou na historii bandu, která je podrobně zaznamenána také na webu www.ponozkypanasemtamtuka.cz.
Dnes má jednu stálou ženu, berounskou výtvarnici Lucii Suchou, s níž objížděl už štace z „žebřiňákové“ éry. Ta mu porodila tři syny, osmnáctiletého Mikuláše, sedmnáctiletého Huberta a dvouletého Jáchyma. Celou rodinu považuje Tomáš za největší úspěch svého dosavadního života. Vydavatelství Hnízdo, které založil loni, aby vlastním nákladem vydal kalendář s obrazy své paní, považuje už jen za třešničku na dortu. Stejně tak jako tři dosud vydaná cédéčka Plovárna, Příhodný vítr a Máme doma papouška. Posledně jmenovanou desku, zjevně inspirovanou příchodem nejmladšího syna do rodiny, věnoval dětem.
Kromě koncertování s Ponožkami se právě věnuje alternativnímu projektu, s nímž vyhrál konkurz na skupinu doprovázející naše zahraniční prezentace na veletrzích cestovního ruchu v zahraničí.
16 other products in the same category:
Hudba v Labi
349 Kč
Price
Unikátní obrazová publikace na fotografiích Vladimíra Kasla představuje průřez hudební produkcí klubu Labe v Hořovicích, který vznikal během patnácti let.
