Dostává se nám do ruky zajímavá publikace od autora Vojtěcha Merunky o vývoji prostředku k uchování či a předávání skutečností, které je třeba zaznamenat, udržet v paměti či v jakési pozornosti tak, aby zůstaly nezměněny třeba novým informačním či vládnoucím prostředím či jinými náhledy. Někdy si neuvědomujeme, jak důležitý prostředek to je při sdělování našich věčných plánů a myšlenek jak onomu nadsmyslovému světu, či záznamu naší slávy, slavných bitev, či jen správy majetku či financí.
Dostává se nám do ruky zajímavá publikace od autora Vojtěcha Merunky o vývoji prostředku k uchování či a předávání skutečností, které je třeba zaznamenat, udržet v paměti či v jakési pozornosti tak, aby zůstaly nezměněny třeba novým informačním či vládnoucím prostředím či jinými náhledy. Někdy si neuvědomujeme, jak důležitý prostředek to je při sdělování našich věčných plánů a myšlenek jak onomu nadsmyslovému světu, či záznamu naší slávy, slavných bitev, či jen správy majetku či financí. Naše sdělení zahrnují popis nálad, situací, názorů až k naprosto současnému mediálnímu prostoru, kdy bez písma bychom nebyli schopni ovlivňovat či ovládat náš svět. Proto vidíme, že písmo je velmi důležitý fenomén lidského života, bez něhož by nám nic pořádně nefungovalo.
Kniha Vojtěcha Merunky vypráví, že potřeba sdělovat či zaznamenat záležitosti našeho života je stará jak lidstvo samo, a ukáže, jak se k písmu postavili v jednotlivých částech světa. Jak událost či důležitou okolnost uložit postupně v nějakém obrázkovém sdělení či piktogramu nebo různými znaky, hieroglyfy, až postupně k vytvoření pravidel nějaké abecedy či zákonitostí použití jasně vymezených znaků, které by měly jednotný význam či výslovnost a hlavně, aby jim bylo jednotně porozuměno. Myslím, že nenajdeme takto ucelený pohled na vývoj záznamu našich přání, myšlenek, historie či správních údajů z jednotlivých částí světa, kde záznam vždy odpovídal vývoje kultury prostředí. Je to velmi zajímavý fenomén, jak vznikala naše písmena, jaká byla geneze textů, které píšeme u nás, v Číně, Izraeli, Gruzii či arabském světě. V knize není jen vysvětlena jen tato geneze, ale autor nás seznámí i s myšlenkami, jak který národ k písmu přistupoval. Velmi cenné jsou informace o filosofických, náboženských či historických podkladech použití písma, kdy jsou pro někoho nečitelná znamení a pro jiné čitelný záznam, ať je správně připomínán Remešský kancionál psaný cyrilicí v Praze a uctívaný ve Francii jako nečitelné „svaté“ písmo sv. Jeronýma nebo písmo třeba Chetitů, které bylo nečitelné do doby, než prof. Hrozný odhalil ony staré zákonitosti tohoto písma. V knize je také připojena velmi zajímavá kapitola, kterou už tak jednotně s písmem v jiné knize nenajdeme, a to kapitola o tajných písmech. Autor ukazuje myšlenky tvorby tajných písem, jejich ukázky, možné způsoby rozluštění až po ty, které již jsou vysoce sofistikované, až prakticky nerozluštitelné i s myšlenkami, jak je připravit. Sám autor je nadšený lingvista, je spoluautorem umělého mezislovanského jazyka s obrovskou znalostí různých jazyků i výkladu jednotlivých písemných záznamů a jejich významů. Je také autorem návrhu speciálního znakového písma po vzoru tajných písem používaných v USA s podporou našeho kulturního českého prostředí i ve spolupráci s Dokumentačním centrem českého hermetismu.
Petr Kabeš, květen 2022
Vojtěch Merunka se narodil v roce 1967 v Čáslavi, kde prožil dětská léta a absolvoval místní gymnázium. Vystudoval obor elektronické počítače a získal Ph.D. v oboru zpracování dat a matematického modelování. Působí jako docent informačního managementu na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze a také na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.
Odborně se zaměřuje na softwarové inženýrství, objektově orientované programování, metodiky modelování a simulace a na návrh grafových databází. Svoje akademické působení spojuje s více než dvěma desetiletími praktických zkušeností odborného poradce společnosti Deloitte Central Europe. V současnosti patří k předním českým specialistům na metodiku Object-Process Methodology (OPM, ISO 19450:2024) a podílel se také na její oficiální české lokalizaci vydané jako norma ČSN. Také je spoluautorem metody BORM, která využívá konečné automaty spolu s objektově orientovaným přístupem pro modelování a simulaci organizačních a podnikových procesů.
Vojtěch rád hledá souvislosti a vzájemnou inspiraci mezi počítačovými vědami a tvůrčí inženýrskou prací, které jsou jeho hlavním oborem, a klasickou filozofií, lingvistikou a duchovními tradicemi. Vojtěch v tomto propojení moderní vědy a techniky s kulturou nachází inspiraci pro systémové a softwarové inženýrství v nastupující éře umělé inteligence, kdy stroje přebírají rutinní práci s psaním kódu a otevírá se prostor pro podstatnější otázky, které stroje samy, bez pomoci a dohledu člověka, vyřešit nedokážou. Písmo je podle Vojtěcha jedinečným nástrojem, jímž si člověk uměle rozšiřuje kapacitu své paměti mimo vlastní mozek. Jeho vynález umožnil vzestup lidské civilizace a vedl ke knihtisku, který nastartoval vědecko-technickou revoluci, dále k vynálezu programovatelného počítače, k rozvoji internetu a umělé inteligenci. Písmo a z něj odvozené technologie také významně pomáhají rozvoji duchovních nauk a filozofické tradice. Člověk dnes má nejen knihy, v nichž si uchovává vědomosti mimo svoji hlavu, ale také stroje, které tyto informace mimo lidskou hlavu samostatně zpracovávají, a dokonce vytvářejí nové.
Vojtěch je od roku 2015 předsedou spolku Slovanská unie, registrovaného u výkonné agentury EACEA Evropské komise, a působí jako kontaktní osoba pro Českou republiku u mezinárodní nadace Fórum slovanských kultur se sídlem v Lublani. Odborně spolupracoval na filmu režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče, který získal řadu domácích i zahraničních ocenění a byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Tento film byl částečně natočen v mezislovanštině, jejímž je Vojtěch Merunka spoluautorem. Mezislovanština je mezinárodní projekt umělého zonálního jazyka, kterému by měli příslušníci slovanských národů pasivně rozumět bez nutnosti se jej učit. Tím se mezislovanština liší od jiných umělých jazyků, například esperanta, které je třeba se naučit, aby jim bylo rozumět.
Vojtěch Merunka je interdisciplinárním informatikem, který moudrost klasické filozofie a duchovních tradic uvádí do praktických řešení otázek dnešního technologického světa. Přitažlivá je pro něj především rovina přesahu, tedy otázka po smyslu a účelu díla, kterou technika sama neklade, ale bez níž se odpovědná inženýrská práce neobejde.
Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal – Pithart – Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie.
Tato kniha je určena především pro řemeslníky, projektanty a stavební dozory.
Obrázkový slovník pro děti předškolního věku a žáky prvních tříd základních škol, kde se hravou formou omalováváním a dokreslováním seznamují s prvními anglickými slovíčky.
...které vám pomohou nenakazit sebe a své blízké pohlavní chorobou
Poprvé uveřejněná fakta o stavbě a následné demolici největšího žulového pomníku v Evropě, postaveného na Letenské pláni v Praze a odtajněné protokoly o sebevraždě autora pomníku akad. sochaře Otakara Švece.
Málokteré z českých měst se může pyšnit tak obsáhlou a na vysoké odborné úrovni zpracovanou monografií, která čtenářům přibližuje živou i neživou přírodu pojednaného území.
Jeskyně fascinovaly lidi od nepaměti. Nejdříve je využívali jako dočasná útočiště či podzemní svatyně.
Některá jména bývají v našich myslích spjata s určitým místem – Jakub Arbes a Smíchov patří k podobným spojením. Jeho spisovatelská osobnost je také známá sepětím s objevným žánrovým útvarem, romanetem – připomínajícím novelu s tajemstvím a také evokující
Po mnoha letech opět vychází jedinečné dílo Jana Amose Komenského – ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech).
Tato vzácná a jedinečná kniha o vzniku a vývoji magie přibližuje čtenáři tajuplný svět, zejména magický obraz světa, který je v lidské společnosti zakotven od pravěku a dosud přežívá v mnoha zvycích a obyčejích současného člověka.
Možná jste si všimli, že se dnešní doba liší od doby vašeho dětství.
Od vydání Spisů Karla Čapka a v nich obsažené dvousvazkové Korespondence (1993) se nashromáždilo dalších 112 knižně souhrně dosud nepublikovaných Čapkových dopisů 50 adresátům, z nichž 36 nebylo v Korespondenci I a II vůbec zastoupeno.
Kniha je určena především pro řemeslníky, projektanty a stavební dozory.
Literární autoři, kritici a vědci se často střetávají, když prosazují nebo obhajují svůj umělecký, kritický nebo teoretický názor. V dobách, kdy česká literatura byla mnohem více nositelkou národních zájmů než po vzniku republiky, střety obsahovaly i názo
Čeština
English GB